Vyplňto.cz > Průzkumy > Archiv výsledků > Dotazník na dějepis

Dotazník na dějepis

Základní údaje o provedeném průzkumu

Autor průzkumu:Lukáš Turek
Šetření:05. 04. 2015 - 06. 04. 2015
Počet respondentů:61
Počet otázek (max/průměr):5 / 4.98
Použité ochrany:žádné
Zobrazení otázek:celý dotazník najednou
Návratnost dotazníků:58,7 %
Návratnost dotazníků je dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků. Jedná se o orientační údaj, který nebere v potaz ty oslovené respondenty, kteří ani nezobrazili úvodní text (neklikli na odkaz na dotazník).
Průměrná doba vyplňování:00.01:53
Stáhnout surová data:XLS XLSX CSV XHTML PDF PDF-kódy
Stáhnout grafy:Všechny grafy
odpovědi & grafy   segmentace   závislosti   zdroje   dotazník   citovat

Úvodní informace zveřejněné respondentům

Odpovědi respondentů

1. Kdy byla podepsána Mnichovská dohoda?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
19384878,69 %78,69 %  
19391118,03 %18,03 %  
193723,28 %3,28 %  

Graf

2. O co v ní šlo?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
postoupení pohraničí Německu5386,89 %86,89 %  
připojení ČSR k Německu711,48 %11,48 %  
rozdělení ČSR na Česko a Slovensko11,64 %1,64 %  

Graf

3. Účastnila se ČSR přímo jednání?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
ne5895,08 %95,08 %  
nevím23,28 %3,28 %  
ano11,64 %1,64 %  

Graf

4. Které státy podepsaly Mnichovskou dohodu?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Itálie, Francie, Německo, Velká Británie4675,41 %75,41 %  
Francie, Velká Británie, USA, Německo1016,39 %16,39 %  
Německo, Itálie, Československo, Velká Británie58,2 %8,2 %  

Graf

5. Měli se naši vojáci proti Německu bránit? Proč ano/proč ne?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

Ad 4: Velká Británie rozhodně nepodepisovala, ta existovala pouze v letech 1707-1801. Místo ní tam bylo Spojené Království.

Ano

Ano

Ano

ANO

ano

ANO

ano, ale stejně by jim to bylo k hovnu

Ano, bylo to nefér

Ano, dle kvality opevnění by se naše vojsko ubránilo

Ano, měli i když by jsme stáli proti mnohonásobné přesile. Vybavení naší armády bylo slušné a Německo by jsme možná i na měsíc zdrželi. Zachovali by jsme si důstojnost, ale za cenu, že by tu možná většina z nás ani dneska nebyla.

ano, sice by byly ztráty na životech, ale na druhou stranu bychom mohli říci, že jsme udělali něco pro náš stát, měli bychom svoji hrdost

Ano, sice nebylo hraniční opevnění dostavěno, ale v té době neměla německá armáda ještě takovou sílu. Pravděpodobně bychom nakonec prohráli, ale měli jsme se o to aspoň pokusit.

Ano, v důsledku podstoupení pohraničí bez boje, utrpěla česká hrdost. Od té doby se to s námi jen "vezlo" 1948,1968. Polsko se bránilo a z mého subjektivního názoru mají lepší morálkou než český národ.

ano: ukázali bychom Německu, že tu nejsme pro srandu králíkům, a nepřišli bychom o dobře vybudovaný systém ochrany pohraničí ne: označili by nás za agresora

ano.

Ano. Je dobré prohrát, ale zachovat si čest jako Polsko.

Ano. Zpomalení německého postupu Evropou (možná šance na obranu).

asi by to stejně nemělo cenu

Ideálně ano, mohlo to probudit spojence ze spánku. Reálně ne, protože spojenci nebyli na válku připraveni.

Jak by mohli?

Jsme malý stát. To je těžké.

Kdyby se bránili, možná by náš národ zanikl. Ale bylo by to lepší než následný protektorát, vláda komoušů a tohle současné kapitalistické peklo...

Kdybychom se bránili, tak by Hitler nesplnil svůj slib, že při likvidaci ČSR nepadne jediný německý voják a německá junkerská generalita by ho svrhla

Měli yolo.

Měli, ale nemohli. Bohužel.

Myslím že ne protože by stejně neměli šanci

Myslím, že ne, jelikož Beneš přislíbil pohraniční území již před podepsáním Mnichovské dohody, mocnosti by se nás tedy nezastaly a následky mohly být fatální, ač jsme měli velkou armádu (oproti třeba stavům dnes)

Na tom asi nesejde, dopadlo by to možná hůř.

ne

ne

ne

ne

ne protoze by je stejne vsechny sejmuli

Ne, Němci měli silnou armádu

Ne, německá armáda byla té době silná. My jsme se nemohli spoléhat na spojence. Německá armáda by stejně neustoupila a šla by za svým cílem.

Ne, protože by to mohlo dopadnout ještě hůř

Ne, protože by to prohráli a stejně by to nemělo cenu.

Ne, stejně by to moc nepomohlo.

Ne.

Ne. Zbytečné ztráty na životech se stejným výsledkem.

nedokážu posoudit

Nelze jednoznačně říct, pokud bychom se bránili, mohl nám možná na pomoc přijít SSSR a možná potom i další státy a mohlo se předejít 2. světové válce, pokud by nám ale nikdo nepomohl, stálo by to hodně lidských životů zbytečně.

Nemám dostatek informací, ale bránit se měli představitelé státu zejména na diplomatické úrovni a hlavně ZAVČASU, ne to vzdát a nechat to tak.

Neměli. Dostali by na prdel a absolutně by neměli šanci, po tom co odstoupili Sudety a s tim přirozený obraný pásmo hor a bunkry co jsme tam měli. Navíc by nám Hitler vrazil dick do prdele z zaanšlusovanýho Rakouska. Akorát bysme nafeedili SS komanda a nasrali Ádův gang.

Neměli. Nikdo ze spojenců by nám nepomohl a bylo by jen zbytečně moc mrtvých. Navíc, bychom pravděpodobně byli označeni jako agresor vyvolávající konflikt.

nerozumím otázce, záleží jaké měli rozkazy . kdy se měli, neměli bránit? při podespání dohody? nebo na konci války?

nevím

nevím

nevím

nevím

sami proti německu, které by zaůtočilo ze severu, západu i jihu bysme se stejně neubránili

Spíše ano, ale dopadlo by to pro nás hodně špatně, neměli jsme tak silnou armádu a neměl nám kdo pomoct, byli bychom v tom sami.

Šáj

Teoreticky nejspíš ano, vzhledem k okolnostem je ale jasné proč to neudělali

těžko říct, ale myslím si, že ne... dle mého názoru by to ničemu nepomohlo - již Mnichovská dohoda byla o nás bez nás..

Těžko říct. Tehdy málo kdo tušil jak se celá situace vyvine.

To nelze zhodnotit jednou větou. Prezident Beneš se rozhodl nebojovat a ušetřil statisíce životů.

Tuříne, nejsem žádnej dějepisnej pes, abych tohle věděl...

Všechno má své pro a proti. Občas je důležitější hájit svou čest, občas přežít. Kdo jsme my, abychom je soudili?

SEGMENTACE RESPONDENTŮ A OVĚŘOVÁNÍ HYPOTÉZ BETA

Pomocí tohoto nástroje můžete získat přepočítané výsledky pro jednotlivé segmenty respondentů a zjistit, zda se odpovědi určitého segmentu respondentů liší od „průměrného” respondenta. Funkce je v tomto momentě v testovacím režimu a zcela bez záruky, nepoužívejte ji jako jedinou metodu pro vyhodnocení hypotéz!

Metodická část této funkce se teprve připravuje, časem přibude podpora také pro chybějící typy otázek. V případě, že objevíte nějakou chybu, neváhejte mě kontaktovat.

Segmentační otázka č. 1
Segmentační otázka č. 2
Segmentační otázka č. 3

Analýza zajímavých souvislostí a závislostí (DZD)5

Nebyly nalezeny žádné zajímavé souvislosti mezi odpovědmi.

Zjišťování závislostí odpovědí

Pomocí této funkce můžete analyzovat vztahy mezi různými odpověďmi. V části A vždy vyberte jeden výrok (odpověď na určitou otázku), který Vás zajímá. V části B poté zaškrtněte odpovědi, u kterých předpokládáte, že by mohly mít nějakou souvislost s odpovědí z části A. Po stisku tlačítka Analyzovat na konci formuláře se dozvíte sílu závislosti A na B.

Tip: Delší vysvětlení i s příklady naleznete v nápovědě

A) VYBERTE ODPOVĚĎ (VÝROK), KTERÁ VÁS ZAJÍMÁ:

Poznámka: Můžete zaškrtnout více výroků. Zaškrtnutím více výroků v rámci jedné otázky tyto výroky sloučíte (logická spojka NEBO), zaškrtnutím více výroků v rámci více otázek docílíte vytvoření kombinovaného výroku (logická spojka A).

1. Kdy byla podepsána Mnichovská dohoda?

2. O co v ní šlo?

3. Účastnila se ČSR přímo jednání?

4. Které státy podepsaly Mnichovskou dohodu?

B) DEFINUJTE SKUPINU RESPONDENTŮ NA ZÁKLADĚ ODPOVĚDÍ:

Poznámka: Můžete zaškrtnout více výroků. Zaškrtnutím více výroků v rámci jedné otázky skupinu respondentů rozšíříte (podskupiny respondentů budou sloučeny), zaškrtnutím více výroků v rámci více otázek skupinu zúžíte (použije se podskupina respondentů vyhovující všem otázkám).

1. Kdy byla podepsána Mnichovská dohoda?

2. O co v ní šlo?

3. Účastnila se ČSR přímo jednání?

4. Které státy podepsaly Mnichovskou dohodu?

C) KLEPNUTÍM NA TLAČÍTKO SPUSŤTE ANALÝZU ZÁVISLOSTI

Analýza Vám řekne, zda má Vaše definice skupiny respondentů nějaký vliv na Vámi vybraný výrok.

Citace

Turek, L.Dotazník na dějepis (výsledky průzkumu), 2015. Dostupné online na https://dotaznik-na-dejepis.vyplnto.cz.

Licence Creative Commons   Výsledky průzkumu podléhají licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko

Poznámky:
1) Globální procenta se počítají s ohledem na celkový počet respondentů, lokální četnost bere potaz pouze respondenty, kteří danou otázku zodpověděli.
2) U otázek typu "seznam - alespoň jedna" si mohli respondenti zvolit více odpovědí, proto součet procent u jednotlivých odpovědí nemusí dát dohromady 100 %
3) Na povinnou otázku musí respondent zodpovědět pouze v případě, kdy mu je zobrazena. Dotazník může obsahovat skoky mezi otázkami, takže lze na základě určitých odpovědí některé otázky přeskakovat.
4) Tato funkce je zatím v testovacím stadiu a je určena spíše pro zábavu - mějte na paměti, že může zobrazovat i nesmysly. V tomto momentě probíhá pouze automatická analýza dvojic výroků, zavislosti kombinací výroků můžete zatím sledovat pouze prostřednictvím funkce zjišťování závislostí odpovědí.